Masáže jsou využívány již po staletí

20.03.2023

Na masáž chodíte často a považujete ji za jednu z nejúčinnějších relaxačních technik, ale nikdy jste nepřemýšleli, kde se vlastně vzala? Pokud ano, tenhle článek Vás vezme na krátkou cestu do minulosti a poodhalí dějiny masáže.

O samotné dlouholeté historii této metody vypovídá už samotný původ slova. Název je odvozen z řeckého massé (massó), které do češtiny překládáme jako hníst, mačkat nebo třít. Obdobný slovní kmen nacházíme i v dalších jazycích a jeho význam zůstává stále stejný, například francouzské masser, hebrejské mašeš, arabské mas či dokonce sanskrtské makch.

 

Až do pravěku

Naši cestu začneme již v době pravěku. Divíte se, že již v tak raném období znali naši předci masáž? Ano, je to tak. Za úplné počátky masáže můžeme považovat tření, které pravěcí lidé používali k potlačení bolesti. Tyto zkušenosti si lidé mezi sebou předávali, rozvíjeli a zdokonalovali.

 

Velký rozkvět ve starověku

Nejstarší zmínky pocházejí z oblasti Egypta, Číny a Mezopotámie. V Ninive, hlavním městě Asyrské říše (území dnešního Iráku) byla objevena alabastrová váza, na níž je masáž znázorněna. Jedná se tedy o jasný důkaz, že již v této době byla masáž běžně používána. Babyloňané a Asyřané využívali masáže zejména při vojenských taženích. První písemné zmínky o masáži pocházejí z Egypta. Konkrétně je tato technika zaznamenána v Ebersově papyru. V tomto svitku, který vznikl kolem roku 1600 př. n. l. a má délku 20 metrů, jsou zachyceny různé medicínské poznatky a léčebné postupy užívané tehdejšími lékaři. Další velice vyspělou zemí starověkého světa byla Čína, samozřejmě ani zde nebyla masáž nijak opomínána. Nejstarší písemné zmínky o ní najdeme v knize Nej-ťing Su Wen, neboli Vnitřní kniha Žlutého císaře, která je základním dílem tradiční čínské medicíny. Metodiku masáže vypracoval nejznámější čínský filozof Konfucius (552-476 př.n.l.), ten se zaměřoval také na dechovou gymnastiku. Během 6. století v Číně také vznikla první vysoká škola lékařská na světě, a právě masáž byla jedním z vyučovaných předmětů. Tajemství masáže znali také starověcí Indové, jejich poznatky jsou odnes používány během ájurvédských masáží. V Indii a Japonsku byly masáže součástí osobní hygieny.

 

Masáž v antickém světě

Nejvyspělejšími státy Evropy byly ve starověku bezpochyby Řecko a Řím. Není tedy divu, že i zde byla masáž běžně používána. Podle historiků najdeme první zmínky o masáži dokonce v Homérově eposu Odyssea. Herodikos, učitel nejznámějšího řeckého lékaře Hippokrata, znal účinky automasáže a díky ní a dalšímu cvičení se (údajně) dožil sta let. Řekové používali masáže nejen k léčení, ale spolu s gymnastikou ji vyučovali v tzv. gymnasionech a také ji používali sportovci před svým výkonem. V Řecku se také setkáváme s prvním užitím masážních olejů s přídavkem jemného písku a pryskyřic z různých dřevin, které měly zesílit účinnost masáže. Do Římské říše se toto umění dostalo z Řecka díky řeckému lékaři Asklepiadovi (1. stol. př. n. l.), který během svého života přesídlil do Říma a stal se proslulým lékařem. Asklepiades začal masáže dělit na základě různých vlastností a také přišel s novým hmatem, tzv. chvěním. Dále se také založil tzv. thermy, tedy lázně s podlahovým a stěnovým vytápěním, kde se mimo jiné nacházela i místnost využívaná pro masírování a mazání olejem. Římané dbali na péči nejen o tělo, ale i o ducha, proto návštěvník v takovýchto lázních našel i knihovnu, čítárnu či obrazárnu. Průkopníkem sportovní masáže se stal římský lékař Claudius Galen, který působil ve škole gladiátorů a zařadil ji jako součást tréninkové přípravy. Užíval jak masáž přípravnou, tak i masáž k odstranění únavy. Galen si byl velice dobře vědom toho, že vhodnou kombinací tréninku a masáže, lze zesílit svalstvo, zvýšit výkonnost a oddálit únavu organismu. Masáží využívali i samotní císaři. Gaius Julius Caesar využíval masáže ke zmírnění migrén a léčbě epilepsie. Dalším římským vojevůdcem, který znal výhody masírování byl císař Hadrianus. Ten prosadil vzájemnou masáž během dlouhých válečných tažení pro zlepšení kondice vojáků. Osobního maséra měl i císař Nero.

 

Středověk a úpadek

Ve středověku, kdy se lidé od kultury těla začali odklánět dochází k úpadku masáže. Ve městech s nedostatečnou hygienou se šíří infekce, a to znemožňuje funkci lázní, se kterými je spojeno i masírování. Tedy alespoň v Evropě.  Arabové dlouholetou tradici masáže stále využívali a jejich lázeňství si udrželo vysokou úroveň. Nejznámějším lékařem této doby je Avicenna, který podporoval hygienu, cvičení a v neposlední řadě také masírování. Ve svém Kánonu Avicenna napsal, že cílem masáže je odplavit odpadní látky ze svalů, a tak ulevit od bolesti. Z Arabie se tajemství masáže dostane i do Turecka, Persie a také na Kavkaz.

 

Renesance masáže

Renesance neboli znovuzrození označuje návrat k antickým ideálům. Tuto myšlenku nemusíme vztahovat pouze na literaturu, filozofii či umění, ale dochází také k znovuzrození masáže. V 16. století dochází v Evropě k velkému rozmachu medicíny a masáž se opět stane jedním z léčebných prostředků. O opětovném užívání masáží se můžeme dočíst v několika knihách. Všechny tyto poznatky shromáždil ve svém díle Hyeronimus Mercurialis a roku 1569 vydal knihu De arte Gymnastica, ve ktré nechybí ani podrobné nákresy postupu.

 

Pomalu do současnosti

O další velký mezník v historii masírování se postaral misionář Peer Henrik Ling. Ling, který byl velice slabý a hodně nemocný se během svých cest do Orientu setkal s masáží a zjistil, že se jejím vlivem jeho zdravotní stav zlepšuje. Po svém návratu do Švédska založil Ling školu  a rou 1813 Ústřední ústav pro gymnastiku, kde se kromě masáží vyučovala i gymnastika sloužící k léčení pohybového aparátu. Během času bylo založeno mnoho masérských škol. Severské státy (Švédko a Finsko) se zaměřovaly na sportovní masáž. Jejich techniky se tak zdokonalovaly až se jimi nechala inspirovat celá Evropa a později i svět. Velice významný vliv na rozvoj masírování v dnešní době má i škola Zabludowského. Tento univerzitní profesor shromáždil běhém své dlouholeté práci více než sto spisů o masážích, kde dopodrobna popisoval jednotlivé hmaty s jejich účinkem. Proto je tento muž často také označován jako „praotec moderní masáže“.

Mám zájem o spolupráci

Kontaktní formulář



Mohlo by vás také zajímat

Načíst starší